Závěrečné zhodnocení a pár postřehů kolem

Akce se vydařila hlavně díky absolutně skvělému počasí. Kromě prvního dne byly po celou dobu "tropy", a ty já snáším poměrně lépe než "chladné" dny. Dostupnost lokality je bezproblémová, poloha autokempu ATC Morava na okraji Mohelnice v lesoparku velmi dobrá. Samotný autokemp přestože již nezáří novotou a investice do vybavenosti jsou již nějaký ten rok nulové je na solidní úrovni. Horší už je to s cenou za ubytování: přestože měsíc červen není počítán do hlavní letní sezóny a nefunguje tedy 75% služeb (a ty co fungují jsou výrazně omezeny) platí se plná taxa jako při plném provozu kempu. A protože je tato taxa poměrně vysoká asi nepřekvapí, že kemp mimo prázdninové měsíce zeje prázdnotou.

Horní Pomoraví je z pohledu cyklisty velmi pestrou a vděčnou lokalitou: nabízí jak nenáročné rovinnaté oblasti tzv.Litovelského Pomoraví tak i těžší horské trasy v podhůří Jeseníků. Z pohledu turisty jsou zde pak zajímavé cíle v podobě hradů Bouzov, Sovinec a Šternberk, zámků v Úsově a v Náměšti na Hané, dále je možné navštívit Mladečské a Javoříčské jeskyně a samozřejmě Olomouc s jeho městskou památkovou rezervací. Jako přírodní koupaliště je nejlepší pískovna u Lhoty nad Moravou. Kvalita silnic v regionu nestojí za zlámanou grešli. Některé z nich, přestože mají asfaltový povrch, bych ani nenazýval silnicemi ale prostě jen "cestami". Souvislý asfaltový koberec byste totiž na nich hledali marně. Díry a jedna záplata na druhé z nich dělají "tankodromy" pouze pro odpružená kola. Na mnoha lesních šotolinách se jezdí daleko komfortněji než na těchto rádoby silnicích. "Zlaté české ručičky" v této profesi prostě selhávají, a to se samozřejmě netýká jenom Horního Pomoraví. Látání děr pomocí (v poslední době velmi oblíbené) metody štěrkoasfaltu stříkaného jako směs přímo z cisterny neřeší problém údržby českých silnic ani omylem.

Několik dalších postřehů z výpravy už jen telegraficky: "nákupní centra" v obcích převzala společnost Coop, poměrně solidní nabídka, ale "CHLAZENÉ" nápoje zde nehledejte; většina typických vesnických hospod otevírá v pozdní odpolední hodinu; v regionu je spousta rodinných domů, statků a hospodářských objektů na prodej; v době mého pobytu až neskutečně mnoho uzavřených úseků silnic, v mnoha případech z neznámých důvodů - pro cyklisty to má ovšem jednu obrovskou výhodu, neboť mají za uzávěrou celou silnici sami pro sebe...

A to je vše. Konec, tečka, snad zase někdy příště u další "reportáže".

Den šestý - poslední

Už včera jsem se rozhodl, že dnešek bude posledním dnem této mojí cyklistické výpravy. Důvody jsou nasnadě: potřebuji min.15-20km abych se dostal někam, kde jsem ještě nebyl, některé vesničky a městečka už mám projeté křížem krážem a navíc jsem zaslechl ve zprávách, že končí tropy a začínají bouřky a krupobití. Pravdou je, že v noci lehce popršelo, nicméně ráno to na kroupy moc nevypadá, spíše naopak. Na zadku už mám vytlačené sedlo i s nápisem firmy, která ho vyrábí a tak jedu poslední etapu, kterou jsem z mapy odhadl na nějakých 55km. Začátek rozjíždím opět na rychlou notu v Litovelském Pomoraví (poslední neprojetý úsek cyklotrasy 6026) a pak zase hurá do kopců na Novou Hradečnou a Lipinku. Uzavírám to celé panelovkou mezi lány do Třeštiny a klasický dojezd kolem továrny Siemens do Mohelnice...

Den pátý

Je ale ten člověk podivný tvor: včera jsem sotva pletl nohama a dnes jsem tam říznul dalších 104km. Trochu jsem pojezdil Litovelské Pomoravi (konečně došlo i na foto řeky Moravy) a pak se vydal zase trochu potrápit nohy ve stoupáních do Benkova a do Nedvězí, zřejmě proto abych do kempu nepřijel moc svěží...

Den čtvrtý

Znovu je nádherný slunečný den a já si naplánoval zteč dalšího hradu - Sovince. Že to nebude procházka růžovým sadem mi bylo jasné, ale že mě stoupání Paseckým žlebem úplně zruší jsem vážně neočekával. Ještěže se samotný hrad dobýval seshora. Každopádně jsem mrtvola a do kempu daleko. Zkouším krizi rozehnat kofolou a všema müsli co mám s sebou, ale žádná sláva to není. Alespoň že ta silnice klesá a klesá. Hazím za hlavu všechny vymyšlené trasy a ženu rádoby přímo k Mohelnici. Už zase se mi do cesty staví jeden zákaz vjezdu za druhým a jako obvykle je ignoruji: s MTB vždy nějak projedu. Konečně ATC Morava. Ujetá vzdálenost 114km, stav jezdce - blízko smrti, na kole zjištěn roztržený zadní plášť.

Den třetí

V noci trochu popršelo, ale ráno už sluníčko slibuje tropy. Vydal jsem se zdolat hradby Bouzova. Jak už to u hradů bývá i tento se tyčí na kopci a tak začátek je ve znamení potu a dřiny. Nakonec jsou ale hradby zdolány a hradní pán se musí vykoupit dary. Po opuštění Bouzova zjišťuji jak moc dneska fouká, kolo vůbec nechce jet a slunce peče o sto šest. Haná mě vítá vlnou vražedného vedra, a tak upouštím od záměru dojet až do Šternberka a obracím zpět. Oblékám rukavice, protože začínám mít spálené hřbety rukou. Teploměr ukazuje 32stupňů ve stínu. Do kempu dojíždím opět se 106km na tachometru a vysušený jak treska...

Den druhý dokončení

Sjezd z Jeseníků stál za to, atak 60km/h nevyšel jen o chloupek, ale užil jsem si ho i tak. V Dolní Libině mě zlákala nabídka segedínského guláše, a 6 knedlíků zmizelo z talíře rychlostí blesku. Rozjezd byl pak těžký, naštěstí na obzoru už není žádný kopec. Slunce ale peče hezky. Litovelské Pomoraví je spásou díky zalesnění, i když jsou to dneska víc bažiny než les. Končím se 106km a mám celkem dost...

Den druhý

Slunce, slunce, teplo a zase slunce. I když vody je také dost: stále jsem nechápal co znamenají ty zákazové značky s nápisem VODA u Bohuslavic až jsem přijel k jezeru a silnice samozřejmě skrz. V Brníčku mě zastavila cedule s lákadlem na "OFČÍ SÝR" a i když se hospodář nehledal zrovna lehce, kdo může říct jako já, že ochutnal ofčí sýr. Teď jsem zrovna u Mladoňova na samé hranici CHKO Jeseníky s 60km na tachometru a pomalu obracím zpátky do Mohelnice...

Den první

Dal jsem 50km, jednou zmokl a budu muset pozorněji studovat mapu, protože dneska jsem hned v úvodu musel vysupět 8km stoupání a pak v závěru znovu, na rozjezd docela brutalní...

Pozdrav z Mohelnice

Takže první zpráva z první vypravy. Zakempoval jsem a rozhoduji se jestli vyrazit na kolo nebo počkat co bude dělat počasí, zatím moc k ježdění nevybízí.,.

Startujeme

Ahoj všem, dopracoval jsem se k otevření nového cyklo-cestovatelského bloggu, kam bych chtěl posílat příspěvky ze svých cyklistických expedic. Jednak si počtete o cestování na kole a pak moji blízcí mají o mém putování zprávy z první ruky. Pokud se tedy bude dařit. Tak hurá na kolo...