pátek 6. července 2012

Labská cyklostezka - závěr

Labská cyklostezka je minulostí. Jak zhodnotit uplynulých 19dní a co říci o samotné dálkové trase? Základním problémem celé výpravy bylo počasí. Zataženou oblohu jsem viděl častěji než slunce a počet dní, kdy jsem jel v dešti, značně převyšuje počet dní, kdy mi při jízdě ani nekáplo. Nejhorší to bylo cestou do Hamburgu, kdy jsem jel zkrápěn vodou několik dlouhých hodin a v závěru dne jsem byl už značně prokřehlý, protože bylo navíc i docela chladno. Protrpěl jsem si 5 defektů (2x zadní kolo, 3x přední kolo), ale jinak jsem nemusel řešit žádný technický problém. Jel jsem s novým předním nosičem od Sport Arsenalu a s novými vodovzdornými zadními brašnami téhož výrobce. Oboje fungovalo na výbornou. Přestože jsem nedojel až na samotný konec Labské cyklostezky do Cuxhavenu, dovolím si ohodnotit tuto dálkovou trasu jako poměrně solidní a nenáročnou, chtělo by se až říci "family-friendly". Skutečně si dovedu představit, že by ji absolvovaly i rodiny s dětmi. Profil tomu je, měrou více než vrchovatou, nápomocen. Pravda je, že místy je docela fádní a některé úseky jsou málo atraktivní, ale co také očekávat od více jak 900 kilometrové jízdy podél toku řeky (byť ne vždy je s ní cyklista v kontaktu). Značení stezky je velmi dobré, a to jak v Česku, tak v Německu. Jen se člověk musí vypořádat s tím, že není úplně konstantně stejné po celé délce trasy. Zázemí, v podobě odpočinkových zón, míst k občerstvení, stravování, ubytování apod., je na velmi dobré úrovni po celé délce cyklostezky, a to jak na levém, tak i na pravém břehu Labe. Není dokonce ani příliš velký rozdíl mezi Českem a Německem, co se četnosti a kvality týče. Pro orientaci jsem používal průvodce z nakladatelství Esterbauer Elberadweg Part 1: Praha-Magdeburg & Elberadweg Part 2: Magdeburg-Cuxhaven. Níže ještě přikládám přehlednou tabulku průběhu jízdy:



Celý cestopis i s fotografiemi bude opět v dohledné době publikován na mém cyklistickém webu http://www.ludeks.wz.cz. A to je o Labské cyklostezce vše.


čtvrtek 5. července 2012

Labská cyklostezka - poslední dějství

Nádherné ráno s blankytnou oblohou se rozvinulo do horkého tropického dne. Vydal jsem se směrem na Hlinsko, Svratku a Nové Město na Moravě s tím, že když mi to pojede, pokusím se dorazit až domů. Samozřejmě jsem věděl, že přejezd Železných hor a Žďárských vrchů mi nedá ani kilometr zadarmo. No, a bylo tomu přesně tak. Ty nejlehčí převody byly hodně v akci. Ale opravdové trápení přišlo až cestou z Nového Města do Tišnova. To se totiž k vedru a kopcům přidal ještě protivítr. Začalo to jít opravdu ztuha a skoro jsem začal litovat rozhodnutí protáhnout etapu až domů do Brna. Ale každé trápení má svůj konec, a tak i toto skončilo protnutím hranic města Brna. Poslední kilometr navíc při své smůle dojíždím na píchlém předním kole. Ale dojel jsem to. Putování po Labské cyklostezce je definitivně u konce.

středa 4. července 2012

Labská cyklostezka - z Německa do Česka

Po celonočním deštivém pekle s hromy a blesky bylo samozřejmě hodně pošmourné ráno s mlhou a zataženou oblohou. Vyjel jsem tentokrát hodně brzy, abych už byl v Česku. V Königsteinu jsem se nechal přepravit přes Labe a zamířil k Bad Schandau a Schmilce. Za ní už je hraniční přechod a Hřensko. Hraniční čáru jsem protnul v 9.30. Poté jsem se vydal střídavě po silnici a cyklostezce vstříc Litoměřicím. Projel jsem Děčín i Ústí n.Labem a v Litoměřicích na náměstí jsem zasedl k obědu. Poté jsem se vydal k Lužci n.Vltavou, kde jsem měl u strýce domluvený nocleh. Skvělé přijetí a úžasně strávený večer. Ráno jsem se rozloučil a vydal se přes Neratovice směrem na Kolín. Zpočátku to bylo trápení pod zataženou oblohou a neubývalo to. Za Kolínem se to začalo lámat a když jsem v Čáslavi odbočoval na Seč už to bylo úplně o něčem jiném. Jenže se začala hlásit únava, a tak když jsem uviděl návěstí do kempu v Kraskově, nezaváhal jsem.

pondělí 2. července 2012

Labská cyklostezka - Drážďany podruhé

Z Plötzky jsem jel dále Elberadweg v opačném směru. Alternovat jsem chtěl až v Tachheimu, ale vloudila se chybička, když jsem si neuvědomil jinou provozní dobu trajektu o víkendu. Byl jsem tu prostě příliš brzy. Přes řeku jsem tak přeplul až v Akenu. Před Vockerode jsem měl další defekt a navíc mi začalo pršet. Alternativní trasu do Pratau jsem proto jel celou v protidešťové úpravě. Další pokračování stezky není v reále vyznačeno, a tak jsem pokračoval na vlastní pěst do Pretzsche a poté už kempoval u Lausiger Teiche. Odtud jsem pak ráno vyrazil do Dommitzsche na snídani a pak dále do Torgau, Belgernu a Staritze. Zde jsem přejel řeku do Mühlbergu a jel po pravém břehu Labe směrem na Meiβen a Drážďany. Stezka na této straně řeky není tak kvalitní jako ta na levém břehu: střídají se povrchy a často se jede po strašlivém dláždění. Já si dokonce užil i tři cyklistické objížďky. Za Drážďanami je na levé straně řeky možno volit buď dlážděnou cyklostezku nebo vlnící se silnici. Já si vybral druhou možnost a každou vlnu setsakramentsky cítil v unavených nohách. Kemp v Pirně mě vítal zataženou oblohou a drobným deštěm. Už zase...