Počasí se nezlepšilo. V penzionu ve Wittenberge jsem zůstal i další noc. Byl jsem se krátce projet okolo města a prozkoumal jsem historické centrum. Celé odpoledne jsem pak zvažoval, zda se ještě vůbec pokoušet dobýt 200km vzdálený Hamburg nebo to vzdát a odstartovat cestu domů. Ráno, stoje na silnici za Wittenberge, kde cyklostezka vpravo mířila na Hamburg a vlevo domů, jsem stále řešil toto dilema. Nakonec jsem se rozhodl pro Hamburg, i když jsem nějak podvědomě tušil, že se za to budu proklínat. Začátek byl v pohodě. Bylo polojasno, nefoukalo, a tak cesta zdárně ubíhala. Na 60km v Grippelu mi ale začalo pršet. Všude šedivo, pochmurno. Začal jsem používat sprostá slova. A nepřestal jsem je používat ani v Hitzackeru, kde už na mě nebyla nitka suchá, ani v Drethemu, kde mě navíc cyklostezka protáhla po lesní blátivé cestě přes kopec, ani v Bleckede, kde jsem měl na tachometru 120km a byl jsem už úplně promrzlý. Nechal jsem se přepravit na druhou stranu řeky, dojel do Boizenburgu a zabalil to.
Žádné komentáře:
Okomentovat