Noc byla bouřlivá, déšť a vítr nedaly ani na chvíli pokoj. Ráno byla nehorázná zima a na obloze hrozivé mračna, kam se jen člověk podíval. Kupodivu nepršelo. Jel jsem směrem na Werben a k dalšímu trajektu přes Labe do Räbelu. Neskutečně foukalo a obloha nabírala nezdravou barvu. To, co následovalo, bylo peklo. Krátké, ale zničující přívaly deště a běsnění větru, proti kterému se téměř nedalo jet. Na holých náspech při řece se nebylo ani kam schovat. Schytal jsem to jednou, dvakrát, třikrát a před čtvrtou nejzběsilejší průtrží mračen jsem úplně zdecimovaný utekl pod střechu penzionu ve Wittenberge. Dál to dnes prostě nešlo...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat