Dopoledne přejíždíme autobusem z východního pobřeží Sardinie na západní, takže cyklistika přichází na řadu až po poledni. Ještě než se vydám na kolo, mám další nehodu: tentokrát na stanu. Poryv větru mi složil ještě nepřikolíkovaný stan tak nešťastně, že se mi zlomil jeden z nosných prutů. Začínám si pomalu myslet, že Sardinie je pro mě prokletá. Opravuji poškozenou tyč lepící páskou a doufám, že vadný díl nepraskne v celé své délce. Poté vyrážím na kolo. Jedu směrem na starobylý Thárros a i dnes je to neskutečný boj s větrem. Na rovině při plném záběru nedokáži vyvinout větší rychlost jak 16km/h. Samotný Thárros za mnoho nestojí, ale divokost pobřežních útesů je úchvatná. Odtud pokračuji k Punta is Arútas a dále k městečku Riola. U San Vera potkávám průvod se svatou Madonnou a musím čekat než přejdou. Protože se v průvodu vyskytovali koně i pár volů, musím si dávat několik dalších kilometrů pozor na znečištění silnice. To už ale mířím zpátky do kempu, který je i tentokráte na břehu moře. Západ slunce na pláži je nádherný...
Žádné komentáře:
Okomentovat